TELEMEDICÍNA - JAK VÁM MŮŽE POMOCI?

Počet nejen kardiologických pacientů neustále narůstá a úmrtnost na srdečně-cévní onemocnění je vysoká. Jen za rok 2013 zemřelo na chronickou ischemickou chorobu srdeční přes 21 tisíc lidí. Pokud se ale budou pacienti monitorovat, lze v mnoha případech tomu nejhoršímu zabránit.

telemedicínaCo je telemedicína?

Označuje poskytování medicínských služeb na dálku. Konkrétně jde o dálkový přenos informací, nejčastěji od pacienta k lékaři, a to prostřednictvím telekomunikačních a informačních přístrojů. Setkat se můžete i s pojmem eHealth, který se vymezuje šířeji. Nevztahuje se pouze na zdravotnictví, ale obecně na zdravý životní styl.

Historie

První lékařské telemetrické programy byly spuštěny v polovině 60. let 20. století v programu NASA na pilotované vesmírné lodi a měly za cíl monitorovat tělesné funkce astronautů. V Evropě se pak objevily v 70. letech 20. století. V ČR probíhají telemedicínské projekty od roku 1997, kdy se nadace prof. Rösche spojila s Českým Telecomem a vznikl program „Telemedicína pro ČR“. Od té doby probíhají projekty v radiologii, neurochirurgii, kardiologii a dalších oborech.

Využití v lékařských oborech

Klinická péče na dálku jednoznačně zlepšuje přístup ke zdravotním službám, a to tak, že:

  • Umožňuje pacientům lékařské konzultace (dálková terapie).
  • Stejně tak usnadňuje i konzultace špičkových odborníků z celého světa (telemedicínský e-learning).
  • Dovoluje archivaci a přenos obrazových informací (transfer informací).
  • Umožňuje monitorování pacientů (např. diabetiků, kardiaků) ale i seniorů doma (dálkové monitorování).
  • Zkracuje se doba hospitalizace, pacienti nemusí k lékaři tak často.

Monitorovací přístroje

Některé jsou pouze na nošení, např. měřič EKG nebo tlaku. Jiná zařízení se dají přímo implantovat pod kůži pacienta, aby monitorovaly tlak, glykémii, srdce apod. Vzhledem k tomu, že v tomto případě jde o invazivní zákroky, podléhá implantace různým schvalovacím procesům.

Telemedicína v kardiologii

Telekardiologie je dálková péče o pacienty trpící srdečním onemocněním. Nejčastěji se zabývá monitoringem implantovaných srdečních přístrojů, přenosy ambulantního či domácího EKG nebo přenosy hodnot krevního tlaku naměřených doma.

Má velký význam, a to zejména proto, že:

  • Snižuje nutnost hospitalizace, případně zkracuje její délku.
  • Pozitivně ovlivňuje snášenlivost kardiologických implantátů.
  • Pozitivně ovlivňuje četnost nežádoucích účinků léčby.
  • Zlepšuje kvalitu života nemocného.
  • Ulehčuje lékařům péči o pacienty.
  • Snižuje náklady pacientů.

Nejčastější využití

V případě srdečního selhání, kdy srdce není schopno čerpat krev v dostatečné míře pro metabolické potřeby organismu, je nemocnému implantován kardiostimulátor či defibrilátor. Informace z tohoto přístroje jsou pak odesílány skrz dálkovou monitoraci k lékaři.

telemedicínaNižší riziko úmrtí

Klinické studie TRUST, COMPAS a IN-TIME prokázaly, že systém pro domácí monitoring výrazně snižuje riziko hospitalizace, infarktu i úmrtí. V případě smrti až o polovinu.*
V současné době je v České republice sledováno 3 100 pacientů pomocí systému Home Monitoring.
*Podle studie IN-TIME

2 otázky pro...

Doc. MUDr. Alan Bulava, Ph.D., kardiocentrum, Nemocnice České Budějovice

Sníží se medikamentózní léčba při implantaci kardiostimulátoru či defibrilátoru?
„Medikamentózní léčbu musíme vždy upravovat podle aktuálního stavu pacienta. Mnohdy okolnosti dovolují některé léky vysadit nebo alespoň snížit dávkování, a to zejména v případech tzv. srdeční resynchronizační léčby. Část pacientů reaguje na tuto léčbu srdečního selhání natolik pozitivně, že se funkce jejich srdce prakticky znormalizuje.“

Pokud se něco děje, systém lékaře upozorní. Kontrola monitoringu tedy probíhá 24 hodin denně?
„Systém automaticky podle předem nastavených kritérií klasifikuje události jako běžné, naléhavé a ohrožující. Lékaři a medicínští technici kardiocentra každý pracovní den ráno prohlížejí všechny ohrožující a naléhavé zprávy a podle potřeby jsou pacienti buď kontaktováni, nebo je zpráva vyhodnocena jako neakutní, jejíž řešení je možné odložit. V případě těchto nejzávažnějších nenadálých medicínských nebo technických událostí pacienta telefonicky kontaktujeme a vyzveme jej k předčasné kontrole, a to, vyžaduje-li to situace, i okamžité. Systém tedy není postaven jako ‚zdravotní záchranná služba‘ s okamžitou dostupností a 24hodinovou kontrolou po 365 dnů v roce. To je třeba si uvědomit. Takové intenzivní sledování našich kardiaků nakonec není nezbytné, přístroje si ve většině případů dokážou alespoň po nějakou dobu poradit i bez našeho zásahu, proto byly pacientům implantovány.“

Nová pacientská jednotka

Od října 2015 je v ČR dostupná nová pacientská jednotka CardioMessenger Smart. Jde o zařízení velikosti chytrého telefonu, které zajišťuje bezdrátové spojení mezi pacientem s implantovaným kardio-stimulátorem či defibrilátorem (ICD) a lékařem, a umožňuje tak bezpečnější léčbu kdekoli na světě. Přenos probíhá na každodenní bázi nebo dojde-li k nepříznivé události. Přístroj vydrží zhruba 6 až 8 let.

Kdo může přístroj na domácí monitoring získat?

Existuje hned několik systémů pro dálkové monitorování implantovaných přístrojů. Mezi nejstarší patří HomeMonitoring od německé společnosti Biotronik. „Je určen pro všechny pacienty, kteří mají implantovaný přístroj této firmy. Je možné jej aktivovat jak k běžným kardiostimulátorům, tak i ke kardioverterům-defibrilátorům (tzv. ICD). Takto sledovaným pacientům s kardiologickým implantátem pak stačí, aby specializovaná pracoviště, jako je např. to naše, navštívili jen jednou ročně. A i tak je návštěva více méně formální, protože o pacientovi víme z kardiologického hlediska téměř vše,“ vysvětluje doc. Alan Bulava, Ph.D.

Zdravotní pojišťovny dnes proplácejí domácí monitorování jen u složitějších přístrojů k implantaci, jakými jsou ICD.

telemedicínaeHealth a Evropská unie

V rámci Evropské unie je elektronické zdravotnictví koordinováno na základě zúčastněných národních projektů. První výskyt termínu eHealth v legislativě EU se objevil v roce 2010 ve Směrnici o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči. Už před tím tu ale byly dílčí projekty. Evropská unie chce dosáhnout pokroku na základě plánu označovaného jako eEurope. Dokument EU nazvaný „Digitální agenda“ pro Evropu zpracovává strategii až do roku 2020, kdy chce dosáhnout širokého rozšíření služeb telemedicíny.

2 otázky pro...

Doc. MUDr. Leoš Středa, Ph. D. Centrum pro eHealth a telemedicínu 1. LF UK

Souhlasíte s tím, že systém domácího sledování umožňuje zdravotníkům lepší péči o pacienty?
„Dálkový monitoring umožňuje lékaři kontrolu v běžném prostředí pacienta. Taková kontrola se využívala už dávno při sledování některých parametrů, např. EKG. Mnoho lidí zná výraz ‚holter‘. To je přístroj, který sleduje činnost srdce 24 hodin, takže lékař může hodnotit srdeční aktivitu během námahy či spánku apod. Takové vyšetření existovalo již před vznikem telemedicíny. Tehdy nebyl pacient připojen on-line, ale celou nahrávku aktivity srdce pacient odevzdal na konci vyšetření. On-line telemedicínské sledování umožní okamžitou reakci ze strany lékaře. To neznamená, že by pacientovu křivku sledoval nepřetržitě, ale na nepravidelnosti upozorní počítačový program.“

V jakých dalších oborech kromě těch, kde se nyní již telemedicína využívá, vidíte do budoucna její uplatnění?
„Telemedicína proniká do všech lékařských oborů. Na fakultě ji využíváme v rámci monitoringu obézních pa-cientů. Přes internet lze sledovat denní váhové úbytky, monitorovat např. tělesnou aktivitu. Vyžaduje to přístroje s internetovou konektivitou, např. osobní váhu připojenou přes internet nebo miniaturní monitor pohybu a výdeje energie. Hubnoucí navíc mají možnost přímé komunikace s lékařem přes internet (např. facebooková skupina nadvaha.cz či prostřednictvím portálu kaloricketabulky.cz) nebo pomocí aplikace WhatsApp či přes běžný Skype.“

Tags: telemedicína, ehealth, monitoring, monitorovací přístroje, telemedicína v kardiologii, domácí monitoring

NYCE 1140x100 2