Hormon lásky oxytocin

Hormon lásky oxytocin

Hormon lásky oxytocin

Přezdívá se mu hormon lásky, důvěry a věrnosti, je spojován také s pocity slasti a rozkoše. Vedle jeho působení v oblasti vztahů ale vědci postupně odkrývají i řadu dalších účinků tohoto hormonu, třeba ve spojitosti s rakovinou nebo s autismem.

Co to je?

Oxytocin je peptidový hormon složený z devíti aminokyselin (nonapeptid). Jeho strukturu popsal v roce 1953 americký vědec Vincent du Vigneaud, který ho krátce nato také připravil synteticky. V roce 1955 díky tomu získal Nobelovu cenu za chemii.

Kde se bere?

Oxytocin vzniká v mozku, konkrétně v části mezimozku zvané hypotalamus. Odtud je transportován do zadního laloku hypofýzy a dále vyplavován do krve. Intenzivním podnětem pro vylučování oxytocinu jsou dotyky, mazlení, hlazení a objímání. S ohledem na to nás tedy asi nepřekvapí výsledky výzkumu na univerzitě v San Francisku, podle které mají ženy spokojené se svým partnerským vztahem vyšší hladinu oxytocinu než ženy bez partnerů nebo s problémovými vztahy. Podobné zjištění přinesly studie u primátů, kterým byla v prvních letech života odepřena mateřská láska: ti po celý zbytek života vykazovali chronicky nízké hladiny oxytocinu.

Oxytocin vyvolává škálu nejrůznějších účinků v mnoha orgánech, např. v srdci nebo mozku. Ovlivňuje mimo jiné: procesy učení a paměti, odpovědi na stres, sociální a rodičovské chování, vytváření partnerských svazků, vznik a léčení zhoubných nádorů. Také vyvolává kontrakce dělohy a stahy hladkých svalů v mléčných žlázách, takže umožňuje uvolňování mléka při kojení.

Promiskuitní hormon

Hormony, které působí v lidském těle, jsou zpravidla v různých tkáních vázány na různé receptory. To znamená, že jeden hormon může vyvolávat různé účinky. Oxytocin se však od ostatních liší: je mimořádný v tom, že funguje prostřednictvím jednoho receptoru, který je v různých buňkách a tkáních stejný. I tak ale oxytocin, stejně jako ostatní hormony vyvolává množství rozmanitých odpovědí, a dokonce může ovlivňovat zcela protichůdně stejnou fyziologickou funkci. Projevuje se to například u rakoviny: v některých tkáních může oxytocin vyvolat růst zhoubných nádorů, zatímco v jiných může růst nádoru zastavit. „Hormon věrnosti“ je tak někdy paradoxně označován za promiskuitní hormon.

Oxytocin u porodu – ano, nebo ne?

Působení oxytocinu na stahy dělohy vedlo k rychlému rozšíření podávání syntetického oxytocinu, zvaného pitocin, za účelem vyvolání nebo urychlení porodu. Dr. Roberto Caldreyo-Barcia, dřívější prezident Mezinárodní federace porodníků a gynekologů a proslulý výzkumník porodnických zásahů, komentoval v 80. letech 20. století tento vývoj slovy: „Pitocin je jedním z nejvíce zneužívaných léků v dnešním světě.“ Uvedl, že jeho použití je lékařsky opodstatněno pouze u 3 % porodů, přičemž dnešní odhady použití se pohybují od 12 do 60 %. V ČR je podle posledních údajů využíváno oxytocinu a dalších uterotonik až v 82,3 %. Bohužel je často podáván bez vědomí rodičky a nikdy se nehovoří o jeho potenciálních škodlivých vedlejších účincích. Pitocin může v důsledku posílených děložních kontrakcí způsobit bouřlivý, těžký porod a tetanické křeče, rupturu dělohy nebo natržení krčku děložního. U novorozence pak může vést k fyzickému zranění, novorozenecké žloutence či nedostatku kyslíku, jenž může být faktorem dětské mozkové obrny či autismu. Výzkumy ukazují, že autisté mají častěji matky, které při porodu dostaly oxytocin.

MUDr. Michael Kučera, odborník na mitochondriální a bioregulační medicínu, k názoru dr. Hertogha říká:
„Všechny popisované účinky oxytocinu jsou pravdivé a všeobecně známé. Je tady ale jeden ‚zádrhel‘: účinek má pouze forma injekční, podávání pod jazyk je jen velmi málo účinné a podávání per os (ústy jako potravinový doplněk) je zcela neúčinné. Navíc je při injekčním podání možné očekávat vliv na kontrakce dělohy, případně další negativní účinky.

Lék na věrnost?

Experimenty s dvěma druhy amerických hrabošů odhalily, že oxytocin ovlivňuje promiskuitu i rodičovské chování. Zatímco prérijní hraboši žijí přirozeně monogamně a společně pečují o potomky, horští hraboši jsou promiskuitní a o potomky pečují jen samičky. Výzkumy ukázaly, že u prérijních hrabošů se při páření uvolňuje oxytocin. Samečci mají zároveň více receptorů pro oxytocin v určitých oblastech mozku. U horských hrabošů se naopak oxytocin při páření neuvolňuje a v mozku mají mnohem méně oxytocinových receptorů. Když pak vědci včlenili do mozku promiskuitních hrabošů gen pro oxytocin, stali se z nich věrní a monogamní samečci.
Podávání oxytocinu žádné takové zázračné účinky neslibuje. Belgický lékař Thierry Hertoghe, jeden z předních evropských hormonálních terapeutů a prezident Světové asociace medicíny proti stárnutí, ale z vlastní zkušenosti uvádí, že užívání oxytocinu v něm vyvolalo pocit intenzivní spřízněnosti s manželkou, který při vysokých dávkách hraničil až s pocitem ztráty nezávislosti.

Oxytocin a důvěra

Oxytocin prokazatelně zvyšuje pocit důvěry. Ukázal to výzkum Michaela Kosfelda a jeho spolupracovníků z Univerzity v Curychu, do kterého se zapojilo 194 studentů z různých univerzit v Curychu. Ti se účastnili hry založené na investování peněz, přičemž část z nich užívala intranazálně podávaný oxytocin a zbytek placebo. Prokázalo se, že vdechování oxytocinu zvýšilo ochotu hráče riskovat, díky pocitu důvěry vůči partnerovi ve hře. Proto se sprejům se syntetickým oxytocinem říká také „liquid trust“ – důvěra v kapalné formě.

Autistům chybí oxytocin

Malí autisté často nemají rádi dotyky a mazlení. Studie naznačují, že v porovnání se stejně starými zdravými dětmi je v jejich krvi nižší hladina oxytocinu. Představuje tedy oxytocin nějakou naději na zlepšení pro pacienty s PAS? Podle závěrů nejnovějších studií ano.

Oxytocin zlepšuje mozkové funkce

Výzkum vedený na Yale School of Medicine, jehož předběžné výsledky byly zveřejněny v květnu minulého roku, prokázal zlepšení mozkových funkcí v oblastech zpracovávajících sociální informace u dětí a dospívajících (7-18 let) s poruchami autistického spektra (PAS). Účastníkům byl podán oxytocin v nosním spreji a snímky z funkční magnetické rezonance následně ukázaly aktivaci mozkových funkcí. Ty ovlivňují zrak, sluch a zpracování informací, které umožňuje porozumět jiným lidem. Studii provedl tým lékařů vedený doktorem Ilanitem Gordonem a profesorem Kevinem Pelphreym.Studie francouzských vědců z roku 2009 vedená Erikem Hollanderem se zaměřila na pacienty s Aspergerovým syndromem. Oxytocin aplikovaný nosním sprejem zlepšil jejich schopnost rozpoznat tváře jiných lidí, a tak se díky němu stali účastníci studie důvěřivějšími vůči svému okolí a společenštější. Oxytocin také tlumí aktivitu oblasti mozku spojovanou s depresí a stresem (Brodmannova area 25), takže jsou pacienti klidnější.

Oxytocin a rakovina

Jak jsme již zmínili, působení oxytocinu na rakovinu je nejednoznačné. Jisté je, že mnoho druhů nádorů je vybaveno receptory pro oxytocin. V některých tkáních pak může růst zhoubných nádorů vyvolat, v jiných naopak zastavit. Oxytocin například zastavuje růst nádorů vaječníků, brání rozšíření rakovinných buněk do břišní dutiny a omezuje růst nádorů prsu. Na druhé straně podporuje růst nádorů kostního původu nebo např. Kaposiho sarkomu.

Oxytocin a orgasmus

Podle studií účinkuje oxytocin na orgasmus lépe u žen než u mužů, ačkoliv i muži zaznamenávají určitý rozdíl. Zlepšení není fyziologické, ale pocitové. Oxytocin usnadňuje vícenásobný orgasmus: zajímavá je skutečnost, že multiorgasmické ženy mívají vysokou hladinu oxytocinu.

Dr. Thierry Hertoghe o oxytocinu

Autor knihy Passion, Sex and Long Life – The Incredible Oxytocin Adventure (Vášeň, sex a dlouhý život – neuvěřitelné dobrodružství s oxytocinem) referuje, že při užívání oxytocinu byl společenštější, snadno navazoval kontakt s okolím a intenzivněji prožíval své pocity. Účinek oxytocinu se liší podle formy podání:

injekční

vhodná při porodu nebo u osob s bolestí svalů a šlach, kde jiná léčba nezabírá,

sublinguální (podjazyková)

působí rychle, podporuje družnost a sexualitu, zprostředkovává také snadněji dosažitelný a intenzivnější orgasmus, forma s pozvolným uvolňováním není tak účinná pro podporu družnosti a sexuality.
Typické dávkování oxytocinu je v rozmezí 2,5 a 10 IU (mezinárodních jednotek). Při pravidelné dávce více než 5 IU může snížit činnost nadledvinek a hladinu kortizolu, což způsobuje únavu. Dr. Hertoghe doporučuje počkat alespoň 3–6 týdnů před případným zvýšením dávky nad 5 IU. Účinnost oxytocinu může zlepšit vazopresin (antidiuterický hormon, ADH) a také optimální hodnoty estrogenů u žen a testosteronu u mužů. Účinek snižuje špatná strava (cukr, bílá mouka, mléčné výrobky, alkohol). Zajímavé je, že hladinu oxytocinu obecně snižují antidepresiva – někdy až natolik, že se pacient může stát „emočním zombie“.

Zdroje: Anna Strunecká, Jiří Patočka: Doba jedová, AGING MATTERS Magazine, 1/2012, ScienceDaily, 19. 5. 2012, Newsweek, 25. 2. 2010

Sdílet na sociálních sítích:

Mohlo by Vás zajímat